Rozměry: 35,2 x 50,2 cm
podepsáno vlevo dole: „Muter“
Stav
dílo zarámováno
Původ
pozůstalost po umělkyni
Galerie Gmurzynska, Kolona
soukromá sbírka, Evropa
Životopis
Narodila se ve Varšavě v židovské obchodnické rodině jako Maria Melania Klingslandová. V roce 1899 se provdala za spisovatele a socialistického aktivistu Michała Mutermilcha. Z tohoto svazku se narodil její jediný syn Andrzej. Již na konci 19. století navštěvovala Soukromou školu malířství a kresby Miłosze Kotarbińského. V roce 1901 odjela celá rodina do Paříže, kde si Muterová otevřela vlastní ateliér a pokračovala ve studiu na Académie de la Grande Chaumière a Académie Colarossi. Až do vypuknutí první světové války umělkyně intenzivně malovala, účastnila se četných výstav a cestovala, zejména ráda do Bretaně, ale také do Španělska. Navázala také milostný vztah s Leopoldem Staffem. Válku strávila právě na severu Francie. Po jejím skončení se vrátila do Paříže. Později doprovázela svého syna, který trpěl kostní tuberkulózou, při pobytech v sanatoriích, kde se seznámila s Raymondem Lefebvrem, s nímž ji spojovalo silné citové pouto. Konec druhé dekády 20. století znamenal pro Muterovou traumatické události – rozvod s manželem a smrt milence.
Meziválečné období bylo dobou největšího rozmachu její kariéry. Muter se tehdy stala vyhledávanou portrétistkou, která malovala na zakázku pro umělce, spisovatele, politiky a pařížskou aristokracii. Na počátku 20. let se na krátkou dobu nechala ovlivnit kubismem, poprvé odcestovala na Azurové pobřeží, konvertovala ke katolicismu a prožila nečekanou smrt syna. Malovala nejen portréty, ale také krajiny a zátiší. Vytvořila si vlastní, originální styl, v němž využívala charakteristickou impastovou fakturu a jí vlastní expresivní styl. Během druhé světové války se skrývala na jihu Francie, zpočátku ve Villeneuve-les-Avignon a poté již přímo v Avignonu. Z tohoto období pochází řada krajin a symbolických náboženských scén odehrávajících se na pozadí údolí Rodanu. Po návratu do Paříže začala Muterová postupně upadat v zapomnění. Její odkaz byl znovuobjeven v 60. letech Linou a Bolesławem Nawrockými a popularizován díky významným výstavám v kolínské Galerii Gmurzyńska, jakož i díky prezentaci ve Varšavském národním muzeu v roce 1994.
