Rozměry: 69,5 x 52,5 cm
signováno, datováno a dole popsáno: "3 | IX 1938 | Maciej | Witkasiewicz".
nahoře popsáno: "Jedna z Langierových nepovedených (...) gumových kapek" a l.d.: "NP3 po 3 sezeních | po koupeli | + rajčata + oplatky".
Původ
soukromá sbírka, Varšava
Vystaveno na
Witkacy. Seismograf věku zrychlení, Národní muzeum ve Varšavě, 8. července - 9. října 2022
Literatura
Witkacy. Seismograph of the Age of Acceleration, katalog výstavy, ed. Zofia Machnicka, Paweł Polit, Národní muzeum ve Varšavě, Varšava 2022, s. 425
Životopis
Jeho otcem byl známý kritik, malíř a spisovatel, tvůrce tzv. zakopanského stylu v architektuře, Stanisław Witkiewicz. V letech 1905-10 studoval nesystematicky na Akademii výtvarných umění v Krakově u Józefa Mehoffera a u Władysława Ślewińského v Poroninu. Cestoval do Itálie, Francie a Německa. V roce 1914 se zúčastnil etnografické expedice Bronisława Malinowského do Austrálie, odkud se po zprávě o vypuknutí první světové války vrátil do Evropy. Jeho raná malířská tvorba byla ovlivněna Mladým Polskem a P. Gauguinem a Wł. Ślewińským. Později dospěl k jistému druhu expresionismu. Postupem času se v důsledku teoretických úvah o formě vzdal malby. Založil jednočlennou "Portrétní společnost" a omezil se na tvorbu pastelových portrétů, které často vytvářel pod vlivem stimulantů, jež mu umožňovaly experimentovat s formou. Stanisław Ignacy Witkiewicz napsal 4 romány, více než 40 divadelních her, četné články a eseje o malířství, literatuře, divadle a filozofii. V meziválečném období žil převážně v Zakopaném. Po vypuknutí druhé světové války uprchl před Němci do východního pohraničí, kde 18. září 1939 v obci Jeziory v Polesí spáchal sebevraždu.
