Rozměry: 63 x 47 cm
Signováno, datováno a na l. d. uvedeno: "Witkacy (T. B. + E) VII | 1931 NP | Nπ".
Literatura
Joanna Siedlecka, Mahatma Witkac, Varšava 1998, s. 187-188.
Paweł Iliński, Minulost nepomíjí bez ozvěny. Vzpomínky 1903-1990, s. 146-148.
M. Prus, Witkacy navštívil i mě, Gazeta Antykwaryczna 1999, č. 7/8, s. 10-12
Životopis
Jeho otcem byl známý kritik, malíř a spisovatel, tvůrce tzv. zakopanského stylu v architektuře, Stanisław Witkiewicz. V letech 1905-10 studoval nesystematicky na krakovské Akademii výtvarných umění u Józefa Mehoffera a u Władysława Ślewińského v Poroninu. Cestoval do Itálie, Francie a Německa. V roce 1914 se zúčastnil etnografické expedice Bronisława Malinowského do Austrálie, odkud se po zprávě o vypuknutí první světové války vrátil do Evropy. Jeho raná malířská tvorba byla ovlivněna Mladým Polskem a P. Gauguinem a Wł. Ślewińským. Později dospěl k jistému druhu expresionismu. Časem se v důsledku teoretických úvah o formě malování vzdal. Založil jednočlennou "Portrétní společnost" a omezil se na tvorbu pastelových portrétů, které často vytvářel pod vlivem stimulantů, jež mu umožňovaly experimentovat s formou. Stanisław Ignacy Witkiewicz napsal 4 romány, více než 40 divadelních her, četné články a eseje o malířství, literatuře, divadle a filozofii. V meziválečném období žil převážně v Zakopaném. Po vypuknutí druhé světové války uprchl před Němci do východního pohraničí, kde 18. září 1939 v obci Jeziory v Polesí spáchal sebevraždu.