Wlastimil Hofman (1881-1970), Triptych, 1921

olej, karton; celkový rozměr: 57 x 125 cm; 57 x 38,5 cm, 57 x 43 cm, 57 x 38 cm (zarámováno)
signováno a datováno l. d. (v levé části triptychu): "Wlastimil Hofman / Salvator 1921".

Provenience:
Soukromá sbírka, Polsko

"Ať už má člověk k Hofmanovu umění jakýkoli postoj, nikdo nemůže popřít jistotu, že do dnešní doby, která je buď příliš materialistická, příliš si potrpí na mechanizaci, nebo někdy až příliš formalisticky a úzkoprse přistupuje k úkolům umění, přináší Wlastimil výjimečnou a vzácnou schopnost vyjadřovat duchovno, naslouchat zpěvu nejhlubších a nejčistších proudů v lidské duši. Má zde mnoho společného se svým velkým a jinak rozmanitým a bohatým mistrem, Jackem Malczewským. Hofmannova vlastní nota je však ve zvláštní galerii tváří nezapomenutelného snového výrazu, mimořádného pohledu, jímavého výrazu bezprostřední duše."
Marian Morelowski

Dílo Wlastimila Hofmana vždy vzbuzuje zájem sběratelů. Je to kvůli propracovaným, často mnohotvárným žánrovým výjevům v idylickém venkovském prostředí, charakteristickým charakterovým typům, hlubokému, symbolickému a mystickému poselství jeho děl, nebo snad kvůli fantaskním a pohádkovým námětům jeho obrazů? Malířovy kompozice lze číst jak v náboženském, tak v čistě kulturním kontextu. Používá univerzální metafory, díky nimž jeho díla získávají nadčasový rozměr. Tadeusz Dobrowolski navíc upozornil na umělcovy odkazy na renesanční malby, například prostřednictvím využití schématu "Sacra Conversazione". Tyto analogie lze nalézt i v prezentovaném díle. Zajímavé je, jak Dobrowolski dále poznamenává, že malíř nahrazuje postavy světců současníky, často chudáky, dětmi, starci, což poskytuje základ pro zajímavé interpretace.
Představovaný obraz se skládá ze tří částí: obrazu anděla, který drží v ruce paletu a štětce, a dvou postav starců vpravo a vlevo od obrazu. Muž viditelný v levé části triptychu je postava známá i z jiných autorových kompozic. Výskyt tohoto typu triptychu v aukční nabídce je výjimečnou raritou. Obraz má jistě znaky díla muzejní třídy.
Předmětný obraz vznikl rok poté, co se umělec vrátil z Paříže do Polska a usadil se v Krakově. Toto období lze označit za dobu relativní stability v Hofmanově životě (postavil si dům a ateliér na Spadzisté ulici). Ve stejné době jako "Triptych" vytvořil obrazy "Starzec przy kapliczce", "Autoportret na tle Wawelu" nebo "Przyjdź Królestwo Twoje". Rok 1921 je spojen mimo jiné také s uspořádáním výstavy Hofmanových děl (společně s Jerzym Fedkowiczem) v Paláci umění v Krakově nebo se získáním velkého uznání za obraz "Vyznání" na výstavě v Paříži (umělec byl tehdy jmenován členem "Société Nationale des Beaux-Arts"). Jen o rok dříve, ještě za pobytu ve Francii, se konala významná umělcova výstava v galerii Saint Honoré, která představila téměř stovku malířových děl.

Bibliografie:
- Dobrowolski T., "Nowoczesne malarstwo polskie", sv. 3, Zakład Narodowy im. Ossolińskich, Wrocław-Warszawa-Kraków, 1964.
- Morelowski M., "Album kolektivní výstavy děl Wlastimila Hofmanna u příležitosti jubilea 25 let umělcovy tvorby", Jubilejní výbor, Krakov, 1928.
- "Obrazy Wlastimila Hofmanna z polských a českých sbírek", Karkonoské muzeum, Jelenia Góra - Szklarska Poreba, 2003.
- "Ve Szklarské Porebě vedou všechny cesty k Wlastimilovi", edice B. Danielska, Nakladatelství AD REM Regina Chrześcijańska, Szklarska Poreba 2017.