Rozměry: 64 x 48,5 cm (bez rámu)
signováno, datováno a dole napsáno: "[P]1938 VIII | Ignacy Witkiewicz (T.B+E)".
Zdroj:
sbírka Bogumiły Trzaskowské, Zakopané, 1938-2006
sbírka dědiců portrétovaného, Krakov
Literatura
Postava Bogumiły Trzaskowské-Kurkowé a její portréty od Witkacyho popsané v: The figure of Bogumiła Trzaskowska-Kurkowa and her portraits by Witkacy described in: Joanna Siedlecka, Mahatma Witkac, Varšava 1992, pododdíl Dama Pikowa, s. 273-276 (2. vydání, Varšava 1998, s. 190-192 a 3. vydání, Varšava 2014, s. 228-230).
Stanisław Ignacy Witkiewicz 1885-1939, katalog obrazů, vyd. Irena Jakimowicz, Anna Żakiewicz, Varšava 1990, s. 142, č. kat. 2153.
Životopis
Jeho otcem byl známý kritik, malíř a spisovatel, tvůrce tzv. zakopanského stylu v architektuře, Stanisław Witkiewicz. V letech 1905-10 studoval nesystematicky na krakovské Akademii výtvarných umění u Józefa Mehoffera a u Władysława Ślewińského v Poroninu. Cestoval do Itálie, Francie a Německa. V roce 1914 se zúčastnil etnografické expedice Bronisława Malinowského do Austrálie, odkud se po zprávě o vypuknutí první světové války vrátil do Evropy. Jeho raná malířská tvorba byla ovlivněna Mladým Polskem a P. Gauguinem a Wł. Ślewińským. Později dospěl k jistému druhu expresionismu. Postupem času se v důsledku teoretických úvah o formě vzdal malby. Založil jednočlennou "Portrétní společnost" a omezil se na tvorbu pastelových portrétů, které často vytvářel pod vlivem stimulantů, jež mu umožňovaly experimentovat s formou. Stanisław Ignacy Witkiewicz napsal 4 romány, více než 40 divadelních her, četné články a eseje o malířství, literatuře, divadle a filozofii. V meziválečném období žil převážně v Zakopaném. Po vypuknutí druhé světové války uprchl před Němci do východního pohraničí, kde 18. září 1939 v obci Jeziory v Polesí spáchal sebevraždu.
