olej, deska, 46,5 × 67 cm
signováno a datováno l. d.: "Wlastimil Hofman / 192(?)". - (poslední číslice nečitelná)
Děti byly oblíbenými modely Wlastimila Hofmana, jak autor vzpomínal: "[...] děti, stejně jako Bible, jsou záminkou pro zobrazení toho či onoho světa [...] nemohu souhlasit s termínem primárně, ale mohu vás ujistit, že jsem malířem myšlenek a zážitků... [...] Jsem především malířem dětí... Mám děti velmi rád - a proto je rád maluji. Ale to není všechno. Každé dítě má neomylný, instinktivní, takt. Dokáže rozlišit dobro od zla. Nemá žádné komplexy. Nemá tolik předsudků jako dospělí. Z dětských úst mluví pravda, krása, dobro. [...]" (B.Czajkowski, Portret z pamięci, Wrocław 1971, s. 137-138.
Dům Hofmanových na krakovské ulici Spadzista byl vždy plný dětí. Jak vzpomínala Ada: "Ne, nikdy jsem nebyla matkou, ale zdá se mi, že rodičovské pocity a starosti jsou mi důvěrně známé [...] J. Kubuś Szopa, syn uklízečky, poloviční sirotek, po pózování v našem ateliéru nechodil hned ven. Hela Fliszewska v našich očích rostla a dospívala a Wlast ji začal malovat jako malou holčičku. Jako 'štamgasty' jsme měli také sedm mladých dělníků, kteří pracovali od rána do večera v továrně na cigarety." [...] "Hofmanovi vytvořili pro tyto chudé děti něco jako domov [...]. Starali se o ně, umožňovali jim trávit celé dny na zahradě a v domě i mimo dobu pózování pro obrazy, krmili je, šatili, organizovali výlety a vánoční balíčky." (B. Danielska, "Ve Szklarské Porebě vedou všechny cesty do Wlastimilowky", Szklarska Poreba 2017, s. 103.)
Naposledy prohlížené
Chcete-li vidět seznam položek, přihlaste se
Oblíbené
Chcete-li vidět seznam položek, přihlaste se