Rozměry: 47,5 x 61,5 cm
signováno a datováno dole: "Ignacy Witkiewicz | 28/IX 1916+".
na zadní straně papírové výstavní nálepky Národního muzea v Krakově, Národního muzea v Poznani a Národního muzea ve Varšavě.
Původ
sbírka Tadeusze Boye Żeleńského (1874-1941), Varšava
ze sbírky Stanisława Żeleńského (1905-1981) a Janiny Sokołowské-Żeleńské (1900-1992), Varšava
soukromá sbírka, Varšava
Vystaveno na
Výstava obrazů a kreseb Stanisława Ignacyho Witkiewicze (1885-1939), Varšava, Galerie Zachęta, Ústřední kancelář uměleckých výstav, 9.-25. října 1967
Obrazy Stanisława Ignacyho Witkiewicze, Národní muzeum v Poznani, 14. ledna - 17. února 1967
Stanisław Ignacy Witkiewicz. Výtvarné umění, Národní muzeum v Krakově, 1966
Literatura
Zbigniew Sroczyński, Żeleński. Rodowód. Dzieje rodu Żeleńskich z Żelanki, Warszawa 1997, s. 209 (úryvek o Witkacyho dílech ze sbírky Chlapec Żeleński, která přežila válku).
Stanisław Ignacy Witkiewicz 1885-1939, katalog obrazů, vyd. Irena Jakimowicz, Anna Żakiewicz, Varšava 1990, s. 76, č. kat. 266.
Formici, ed. Irena Jakimowicz, katalog výstavy, Národní muzeum ve Varšavě, Varšava 1989, kat. č. 1066
archivní fotografie, dílo viděné na výstavě v Zachetě v roce 1967, Média a publikace, zacheta.art.pl (online).
Stanisław Ignacy Witkiewicz (1885-1939). Malba a kresba, katalog výstavy, Zachęta, Ústřední kancelář uměleckých výstav, Varšava 1967, kat. č. 11, s. 12.
Stanisław Ignacy Witkiewicz. Výtvarné umění, katalog výstavy, Národní muzeum v Krakově, Krakov 1966, kat. č. 16
Životopis
Jeho otcem byl známý kritik, malíř a spisovatel, tvůrce tzv. zakopanského stylu v architektuře, Stanisław Witkiewicz. V letech 1905-10 studoval nesystematicky na krakovské Akademii výtvarných umění u Józefa Mehoffera a u Władysława Ślewińského v Poroninu. Cestoval do Itálie, Francie a Německa. V roce 1914 se zúčastnil etnografické expedice Bronisława Malinowského do Austrálie, odkud se po zprávě o vypuknutí první světové války vrátil do Evropy. Jeho raná malířská tvorba byla ovlivněna Mladým Polskem a P. Gauguinem a Wł. Ślewińským. Později dospěl k jistému druhu expresionismu. Časem se v důsledku teoretických úvah o formě malování vzdal. Založil jednočlennou "Portrétní společnost" a omezil se na tvorbu pastelových portrétů, které často vytvářel pod vlivem stimulantů, jež mu umožňovaly experimentovat s formou. Stanisław Ignacy Witkiewicz napsal 4 romány, více než 40 divadelních her, četné články a eseje o malířství, literatuře, divadle a filozofii. V meziválečném období žil převážně v Zakopaném. Po vypuknutí druhé světové války uprchl před Němci do východního pohraničí, kde 18. září 1939 v obci Jeziory v Polesí spáchal sebevraždu.
